BUDDHISTICKÉ MANTRY

Jsou to posvátné texty, které se vztahují k nějakému aspektu Buddhy, k významnému buddhistickému učiteli či k oslavě Buddhova učení. Může se také jednat o části súter (náboženských textů).

Výslovnost manter se liší, např. v sanskrtu se vyslovuje PADME (lotos) či SVÁHÁ (zvolání, vyjádření úcty, oslava), v tibetštině je to PÄME a SÓHA. Podobně se liší i jména jednotlivých buddhistických božstev představujících určitou vlastnost Buddhy: např. Avalókitéšvara (v sanskrtu), Čänräzig či Čenrezig (v Tibetu), Kuan-jin (v Číně).

- ↑ -

GAUTAMA BUDDHA

Narodil jako princ Siddhártha Gautama (cca 564 př. n. l.) v královském rodě Šákjů (odtud Šákjamuni Buddha; buddha znamená probuzený, osvícený).

Podle legendy se královně Máje před Buddhovým početím zjevil ve snu bílý slon (symbol spravedlnosti, míru a prosperity), který ji daroval květ lotosu (symbol moudrosti a čistoty). To bylo znamením, že královna porodí výjimečného člověka. Sedm dní po porodu Májá zemřela a královnou se stala její sestra Mahápradžápatí Gautamí.

V šestnácti letech se Gautama oženil s šákijskou dívkou Jašódharou (s níž měl syna Ráhula, který se však narodil až po jeho odchodu do bezdomoví). Jednoho dne, když projížděl městem, uviděl starého nemohoucího člověka, poté nemocného a nakonec pohřební průvod. Tak si poprvé uvědomil, že ani on sám nemůže uniknout stáří, nemoci a smrti. Proto opustil domov (ve věku 29 let) a stal se asketou hledajícím osvobození z utrpení.

Šest let se věnoval přísné askezi, až jednoho dne, kdy seděl na břehu řeky vychrtlý půstem a na pokraji smrti, nalezl odpověď ve vzpomínce na zážitek z mládí, kdy seděl ve stínu stromu, bez jakýchkoli žádostí, v radosti a štěstí. Uvědomil si, že skutečná cesta k probuzení nespočívá v potlačení přirozených funkcí (dýchání, přijímání potravy apod.) nebo v navození výjimečných psychických stavů, ale v neusilování a setrvávání ve stavu bdělosti, bez myšlenek a přání. Objevil střední cestu, která se vyhýbá všem krajnostem, a dosáhl (ve věku 35 let) probuzení, konečného osvobození z utrpení a koloběhu životů.

Dalších 45 let předával své učení. Zemřel u Kušinagary obklopen svými následovníky.

- ↑ -

BUDDHISMUS

Buddhismus je nábožensko-filosofický systém, jehož základem je učení Gautamy Buddhy (asi 5. stol. př. n. l.) o vysvobození se z utrpení (z nekonečného koloběhu zrození a smrti) a dosažení stavu nirvány (vyhasnutí žádostivosti a zaslepenosti díky poznání a spojení se s tím, co je nezrozené a bezforemné).

Podstatou tohoto učení jsou "Čtyři vznešené pravdy" a cestu k vysvobození popisuje "Ušlechtilá osmidílná stezka".

Zatímco v jiných náboženstvích je člověk vysvobozen pouhou vírou v Boha, je v buddhismu kladen důraz na osobní poznání Pravdy, založeném na vlastních zkušenostech.

Přestože se v buddhismu vyskytuje mnoho božstev, nejedná se o bohy v klasickém teistickém pojetí, ale o bytosti obdařené neobyčejnou moudrostí, zvláštními schopnostmi a dlouhověkostí, které pomáhají hledajícímu na jeho cestě k poznán a vysvobození.

- ↑ -

ČTYŘI VZNEŠENÉ PRAVDY

Tvoří základ Buddhova učení a jejich intuitivní pochopení je předpokladem osvícení.

1. Pravda o utrpení (dukkha - utrpení)

Věci v životě jsou neuspokojivé a strastiplné: Zrození, stárnutí, nemoc, smrt, zármutek, nespokojenost, bolest, neštěstí, nepohodlí, spojení s tím, co je nepříjemné, odloučení od toho, co je příjemné, nezískání toho, co si přejeme získat.

2. Pravda o vzniku utrpení (samudaja - původ, příčina)

Příčinou utrpení jsou žádostivosti vedoucí k zachování života a ke znovuzrozování, které doprovází rozkoš a ulpívání na ní, hledání potěšení v pomíjivých věcech, touha po bytí (toho, co chceme) či zániku (toho, co nechceme).

3. Pravda o zániku utrpení (niródha - zánik, zrušení)

Utrpení je možné ukončit úplným zaniknutím žádostivosti, osvobozením se od ní a neulpíváním na ní.

4. Pravda o cestě vedoucí ke konci utrpení (márga - cesta)

Tuto pravdu popisuje "Ušlechtilá osmidílná stezka".

- ↑ -

UŠLECHTILÁ OSMIDÍLNÁ STEZKA

Hovoří o cestě vedoucí k odstranění utrpení. Je označována jako "střední cesta, která se vyhýbá všem krajnostem".

Stezky moudrosti(pradžňá)

1. Správné chápání

je pochopení a vhled do čtyř vznešených pravd, uvědomění si pomíjivosti a neuspokojivosti všech jevů a pochopení, že neexistuje žádné trvalé "já".

2. Správné myšlení

znamená přemýšlet, hovořit a jednat bez žádostivosti, nenávisti a krutosti.

Stezky mravnosti(šíla)

3. Správná mluva

se vyhýbá lhaní, pomlouvání, drsným výrazům a zbytečnému tlachání a povzbuzuje druhé k prospěšným činům.

4. Správné konání

znamená zdržet se zabíjení, braní toho, co nebylo darováno, a nepříslušných pohlavních styků.

5. Správné živobytí

znamená vykonávat taková povolání, která neškodí druhým bytostem.

Stezky soustředění(samádhi)

6. Správná snaha

zahrnuje úsilí vyhnout se neprospěšným stavům mysli, překonat je, pokud už vznikly, a vyvolat a udržet prospěšné stavy mysli.

7. Správná bdělost

se týká neustálého uvědomování si pěti složek (tělesnosti, vědomí, vnímání, cítění a mentálních formací), tj. uvědomování si tělesných funkcí (dýchání, chůze, atd.), všech vjemů, pocitů a dalších mentálních jevů. Aby člověk mohl funkce ovládat, musí si jich být nejprve vědom.

8. Správné soustředění

zahrnuje meditační techniky sloužící k vyvinutí koncentrace mysli, která je nezbytná pro dosažení vhledu do pravé skutečnosti.

- ↑ -

TŘI PILÍŘE (KLENOTY) BUDDHISMU

1. Buddha - učitel

2. Dharma - nauka o přirozenosti věcí, duchovní cesta

3. Sangha - společenství, které je oporou na duchovní cestě

- ↑ -

AVALÓKITÉŠVARA

Je to bódhisattva soucitu. Bódhisattva je ten, kdo se vzdá konečného osvícení, aby mohl pomoci druhým. Soucit (karuná) a moudrost (pradžňá) jsou dvě nejvýznamnější složky buddhistického učení. Avalókitéšvara (v sanskrtu) je v Tibetu nazýván Čänräzig, v Číně Kuan-jin.

- ↑ -

PADMASAMBHAVA

Padmasambhava (Z lotosu zrozený), v Himalájích znám jako Guru Rinpoče (Velevzácný učitel), byl buddhistický učitel, který dle tradice přinesl buddhismus z Indie do Tibetu.

- ↑ -

BHAJŠADŽJAGURU BUDDHA

V sanskrtu Bhajšadžjaguru, v Tibetu Sangye Menla, v Číně Yáoshí fó, je označován jako Buddha Medicíny, Buddha Hojitel, Buddha Uzdravující.

Neočišťuje jen od nemocí, ale i od nevědomosti, která je překážkou k dosažení osvícení.

Podle buddhistického učení jsou základem všech nemocí tři jedy mysli: nevědomost, hněv a připoutanost.

Buddha Uzdravující má tmavě modrou barvu. V pravé ruce drží rostlinu Arura, která je v Tibetu považována za královnu léčivých bylin, a v levé ruce drží misku s nektarem dlouhého života.

- ↑ -

TÁRA

V sanskrtu Tárá nebo Tára, v Tibetu nazývána Dölma nebo Grolma, je ženským bódhisattvou ztělesňujícím ženský aspekt soucítění. Podle legendy povstala ze slzy bódhisattvy Avalókitéšvary, kterou uronil, když viděl všechno utrpení světa. Doslova její jméno znamená "Vysvoboditelka". Je považována za Bohyni Transcendentální Moudrosti a Matku všech Buddhů.

Tára je původně hinduistické božstvo, manželka mudrce Brhaspatiho, který je považován za učitele bohů a společníka boha Indry. Tára má 21 forem, z nichž každá má jinou barvu a jiný duchovní atribut. Nejoblíbenější jsou:

Zelená Tára– představitelka osvíceného konání a hojnosti
Bílá Tára– představitelka soucítění, dlouhého života, uzdravování a poklidu
Červená Tára– představitelka přitahování dobrých věcí
Černá Tára– představitelka síly, moci, vlády
Žlutá Tára– představitelka bohatství a prosperity
Modrá Tára– představitelka transformace hněvu


- ↑ -

PĚT TRANSCENDENTÁLNÍCH BUDDHŮ (DHJÁNIBUDDHŮ)

Dhjánibuddhové jsou ztělesněním rozličných vlastností Buddhy. Souvisí s učením o třech tělech Buddhy (Trikája), což jsou: Tělo Pravdy (Dharmakája), které je společné všem osvíceným bytostem, Tělo Projevu (Nirmanakája), tělo projevené bytosti neboli fyzické tělo, a Tělo Blaženosti (Sambhógakája), pomocí kterého bytost zakouší. Pět transcendentálních buddhů symbolizuje pět aspektů Dharmakáji, pět aspektů osvícení.

RatnasambhavaAkšóbhjaVajróčanaAmitábhaAmóghasiddhi
"zrozen z klenotu""nepohnutelný""plně osvícený""nekonečné světlo" "kdo odhodlaně směřuje k cíli"

rovnováha,
vyrovnanost,
soucit
zrcadlo poznání, schopnost rozlišit skutečnost od iluze moudrost, Prázdnota jako zdroj moudrostiduchovní vývoj, transformace touhy v moudrost úspěšné uskutečňování dobrých činů

varada
mudra
bhúmisparša
mudra
dharmačakra
mudra
dhjána
mudra
abhaja
mudra

gesto požehnání, splnění přánígesto osvícení, braní si za svědka Zemigesto otáčení kola dharmy gesto meditace, Buddha místo mudry může držet misku s nektarem vysvobození

gesto odvahy, ochranné gesto
jihvýchodstředzápadsever
zeměvodaéter (prostor)oheňvzduch
žlutá (zlatá)modrábíláčervenázelená
podzimjaro-létozima
klenothromoklínkololotosdvojitý hromoklín
pociťovánívědomíformavnímánímyšlení
dávánípokoraučenímeditaceodvaha
nabýváníochrana a ničeníkolo dharmypřitahování, podmaněníutišení
pýcha, chamtivosthněv, nenávistnevědomostsobectvízávist

Dhjána

Dhjána znamená meditace. Je to stav, v němž mysl spočívá v klidu a je dočasně potlačeno pět překážek:

- smyslná touha (káma-čhanda),

- nenávist (vjápáda),

- nepokoj a výčitky (udača, kukuča),

- strnulost a malátnost (thína-middha),

- pochybovačnost (vičikiččhá).

- ↑ -